Posvátný je mi každý ráno, když ze sna budí šumící les, a když se zvedám s písničkou známou, a přezky chřestí o skalnatou mez. Tulácký ráno, na kemp se snáší, za chvíli půjdem toulat se dál, a vodou z říčky oheň se zháší, tak zase půjdem toulat se dál. Posvátný je můj každý večer,
leštěný holínky, stužky, pás vyšívanej, v ruce sklenku, když vyschne jim, připijou, ty, muziko, hrej. Z kyjovský hospody zaslech' jsem písničku, co mám rád, dveře u šenku malovaný, tak jsem přidal smutek očima, chtěl jít ven, možná stokrát jsem do Prahy přezpíval: spánembohem, spánembohem
Hudobník Jan Nedvěd oslávi 60 rokov - pravda.sk : Brontosauři: Honza Nedvěd: Je ako blázon - zivot : Franky Dlouhán - akordy a text Růže z papíru i smutek má svý hranice a ví, že je jen teď. R: C Tisíckrát mi řekneš že mne ráda máš,já obě Emi tisíckrát až do nebe. C zas mi hlavu na rameno něžně dáš, D vždyť víme - že máme jen Emi sebe. 3. Emi Ještě chvíli unavíme čas, máme jen C sebe. D a na nočním nebi budem hledat plamínky Emi hvězd.
Kdo by neznal alespoň jednu píseň od našeho nejslavnějšího písničkáře Honzy Nedvěda, jako by snad ani nebyl Čech. Jeho notoricky známé skladby jako je Tulácký ráno, Růže z papíru, Podvod a další si dodnes rádi zpíváme s kytarou. Honzův osobní život byl ale méně úspěšný než ten muzikanstký. Nedvěd byl před svojí momentální ženou dokonce třikrát
Růže z papíru. Nedvědi. Jan a František Nedvěd. Jan a František Nedvěd. m. 7. m. m. Přines' jsem ti kytku no co.
Měl kapsu prázdnou Franky dlouhán, po státech toulal se jen sám. A že byl. veselej tak každej měl ho rád, tam ruce. k dílu mlčky přiloží a zase jede dál. a každej kdo s ním chvilku byl, tak. dlouho se pak smál. Tam kde byl pláč tam Franky hezkou píseň měl. slzy neměl rád, chtěl se jenom smát. 14 Růže z papíru 15 Pramínek vlasů 16 Mojžíš 17 Není Jan a František Nedvědové vyrůstali v Praze na Spořilově, ale hodně času trávili v Lukách
Transpozícia: [ +1 +2 -1 -2] *** Autor textu: Honza Nedvěd *** Autor hudby: Honza Nedvěd. Ami Znám milostná dotý G kaní. C domů a hor a F tichých stráni. C viděl jsem je náhle jednou F večer. před sebou Ami stát. Ami V kruhu se kolem města hora G svírá. C jak kolem lidí smutná F naděj a vírá. C zahlíd jsem víru jednou F
v t Dmi omhle smutným světě jsi má n Gmi aděj na víru, že n Ami ebe modrý ještě smysl m Dmi á. Přines' jsem ti kytku, no co koukáš, to se má, tak jsem asi jinej, teď to víš, možná trochu zvláštní v dnešní době, no tak ať, třeba z ní mou lásku vytušíš. ®: Dmi, E7, Gmi, Ami, Dmi, E7, Gmi, Ami,
Skládanka. - text. jak otáčíš hlavu, všechno už víš, to, co bych chtěl. snad jsem jen blázen, co chtěl bych víc? Ty můj vánku, skládanko hezká, z kouzelnejch chvil. cítím tvůj dech a trochu se bráním hladit tě víc. začnu se bát, jestli to moje rád, ti neublíží. uklidím okurky, polštáře, naposledy pusu ti dám. .
  • 2t70qyfr3n.pages.dev/436
  • 2t70qyfr3n.pages.dev/264
  • 2t70qyfr3n.pages.dev/15
  • 2t70qyfr3n.pages.dev/63
  • 2t70qyfr3n.pages.dev/157
  • 2t70qyfr3n.pages.dev/425
  • 2t70qyfr3n.pages.dev/21
  • 2t70qyfr3n.pages.dev/347

    • jan nedvěd růže z papíru text